Měsíc únor je pro mnohé měsícem bez alkoholu. Tomu jednoznačně fandíme, ale doporučujeme omezení alkoholu zařadit i do běžné součásti vašeho života. Míra konzumace alkoholu totiž hraje klíčovou roli v rámci vašeho zdraví a dlouhověkosti.
Alkohol přímo ovlivňuje naše tělo tím, že mění biologické membrány a jejich schopnost propouštět látky. Také může ovlivnit mezibuněčné interakce a způsobit problémy s výživou v tenkém střevě.
Z dosavadních výzkumů a poznatků víme, že pití alkoholu nejen poškozuje játra, ale i slinivku, nervový systém, svaly a ovlivňuje obranyschopnost těla. Může také zvyšovat riziko vzniku nádorů. Přesné mechanismy poškození organismu alkoholem stále nejsou úplně jasné, i když víme, že škody, které způsobuje, jsou velké z hlediska zdraví i společnosti.
Co se stane s vaším tělem, když přestanete pít alkohol?
Může mít alkohol pozitivní dopady na naše zdraví?
Alkoholické nápoje obsahují řadu látek, které může organismus využívat, např. v pivu – vitamíny skupiny B, ve víně flavonoidy a polyfenoly, avšak je otázkou v jakém množství se tyto látky vstřebávají. A je více než jasné a prokázané, že vždy je konzumované množství alkoholu určitým způsobem rizikové. Zdroje prospěšných látek, které v alkoholu jsou, můžeme najít i v mnohem zdravějších potravinách.
Často se říká…
Pivo prý hydratuje…
Pivo má hodně vody a také obsahuje alkohol, zvaný ethanol. Ethanol snižuje produkci hormonu vasopresinu, který pomáhá zadržovat vodu. Vliv piva na hydrataci závisí na situaci. Pokud jsme dehydratovaní, například po sportu, tělo vstřebává více vody z piva, než kolik ethanolu vyloučí, což znamená, že pivo nám v tomto případě pomáhá hydratovat. Ale když jen tak posedíme a naše tělo nepotřebuje extra vodu, pivo nám pouze proteče. Potom se projeví účinky ethanolu a pivo v tomto případě může způsobit dehydrataci.
Červené víno je zdraví prospěšné…
Toto tvrzení není prozatím dostatečně podložené.
Možná jste slyšeli o tzv. francouzském paradoxu. Francouzský paradox je označení pro jev, kdy populace ve Francii, která má nezdravou stravu s vysokým obsahem tuků, má nižší výskyt srdečních chorob než v jiných zemích (např. USA). Tento jev je spojován s pravidelným pitím vína, zejména červeného. V červeném víně jsou látky, jako polyfenoly, s příznivým vlivem na cévní systém. Některé studie naznačují, že mírná konzumace alkoholu může být prospěšná pro srdce. Hlavně se toto tvrzení opírá o látku resveratrol v červeném víně. Avšak nejnovější rozsáhlé studie nenašly spojitost mezi konzumací červeného vína a snížením rizika srdečních onemocnění, nádorů ani dalších nemocí. I když vědci nejsou jednomyslní, jedno je jisté – případné pozitivní účinky by byly patrné pouze při konzumaci 1-2 decilitrů denně.
Použité zdroje:
https://www.vyzivaspol.cz/pit-ci-napit-alkoholicke-napoje/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5821259/
https://www.nature.com/scitable/blog/mind-read/alcohol_sleep_and_why_you/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4459073/